Můj příběh
Kdo jsem?
Vždy mne bavilo vařit a experimentovat v kuchyni a jako matka 4 dětí a velmi rozvětvené rodiny jsem si toho dlouhá léta užívala do sytosti. A nyní z toho mám ještě větší požitek, protože můžu nabídnout své zkušenosti ostatním a ještě jim přinést pohodu a klid.
Dlouho mi však trvalo, než jsem na to přišla a touto cestou se vydala.
Jak můj příběh začal?
Vzhledem k tomu, že rodiny mého manžela a má jsou velké, každý rok se pořádalo spousta narozeninový oslav, výročí či speciálních příležitostí jako svatomartinská husa či vánoce, při kterých bylo potřeba pohoštění. U nás doma či na zahradě se konaly oslavy nejen naše, ale i spousty rodinných příslušníku či kamarádů.
V kuchyni jsem vždy byla já, občas se někdo přichomýtl, ale jen na chvilku. Celý den před oslavou a potom téměř celý večer jsem běhala od hostů do kuchyně, vždy si sedla jen na chvilku, než jsem zjistila, že je tu prázdná mísa, tu prázdná sklenice, ááá támhle si dá někdo kávu… A byl konec oslavy. Všichni se rozutekli a na mne zbyl dům plný talířků, talířů, skleniček a odpadků. Nezbývalo než vše uklidit a umýt hromadu nádobí – ne vše se může strčit do myčky, a i tam to někdo musí dát.
Když jsem vysílená odpadla do křesla, vždy se mi honilo hlavou, že se na to nevykašlu. Sice mne baví vařit a vše připravovat, ale s nikým jsem si nepopovídala a ani pořádně nepozdravila hosty. Jen při odchodu každý říkal: “Bylo to skvělé, skvělé jídlo, skvělá obsluha, báječné…”.
Postupem času jsem už ze všeho začala být vyhořelá. Měla jsem pocit, že i při běžném provozu domácnosti vařím stále to stejné a už mne ani nebavilo hledat nové recepty. Můj muž to asi vycítil a k mým kulatým narozeninám se rozhodl přichystat mi překvapení. Dcera mne vzala na výlet a když jsme se vrátily domů, nevěřila jsem svým očím. Doma bylo asi 40 hostů, pianista hrál krásné melodie, ale co je hlavní, v MÉ kuchyni stál kuchař.
Na stole byl výběr salátů, chuťovek, … , sladkých dezertů a kuchař vařil. Dělal na místě různé dobroty. Míchal zeleninový salát, lososový tartar a zakončil to skvělým steakem. Vše dělal na svém nádobí, které si odnesl! Všechny dobroty byly v jednorázových nádobách (ale krásných). Byl tam asi 2 hodiny, ale to bohatě stačilo. Jídla bylo spousta.
Takhle můj příběh pokračuje
A co já? Já jsem se celý večer bavila. Konverzovala jsem s hosty, užívala si společnosti, dobrého jídla a pití a po skončení večírku jsem jen v pytli vyhodila papírové talířky a příbory. Tedy já v ten večer samozřejmě ne, udělaly to děti. Jediné co bylo potřeba uklidit do myčky bylo sklo.
A tam mi to došlo. To je přesně to, co chci dělat. Dospěla jsem k závěru, že mé zkušenosti mohou být pro jiné lidi spásou. Nabízet lidem svůj um, vymyslet a připravit jim skvělé občerstvení na oslavu, aby se oni mohli bavit.
Proto nabízím catering pro menší skupiny lidí. Vše pouze přivezu a jedu pryč nebo také zůstanu a vařím na místě. Všem odpadá stres s přípravou a zařizováním. A já si večer skvěle užiji.
A takto můj příběh končí - tedy vlastně začíná!!!
